Národní muzeum

1 bod

Národní muzeum je největším muzeem České republiky. Zabývá se řadou vědních oborů a sběrných oblastí od přírodních věd až po specializované obory věd společenských. Shromažďuje sbírky hmotných dokladů vývoje přírody, prehistorie a historie české i zahraniční provenience. Muzejní expozice se nacházejí v několika budovách v Praze. Národní muzeum pořádá také řadu kulturních a vzdělávacích programů.

Popis objektu

 „V Praze jako doma“

Za 1 bod získáte vstupenku DO 9 MUZEÍ V 5 DNECH (Historická budova Národního muzea, Nová budova Národního muzea, Náprstkovo muzeum, České muzeum hudby, Národopisné muzeum, Národní památník na Vítkově, Lapidárium Národního muzea, Muzeum Antonína Dvořáka, Muzeum Bedřicha Smetany). Vstupenku získáte na pokladnách V Historické budově, Náprstkově muzeu nebo v Českém muzeu hudby.

PODROBNÉ INFORMACE O VSTUPNÉM

 NOVINKY:

Firma Google nasnímala prostory zrekonstruovaného Národního muzea pro službu Street View. Zájemci si tak nyní mohou online prohlédnout jedinečné prostory, které už brzy zaplní vzácné exponáty a vitríny a podívat se i do míst, která jsou zatím pro veřejnost nepřístupná, projít se pod známým plejtvákem myšokem nebo zjistit, jak vypadá Národní muzeum v noci.

Od 1. března 2020 mají do všech objektů Národního muzea děti a mládež do 15 let vstup zdarma.

Od 18. 11. 2019 je možné zakoupit 5denní zvýhodněnou vstupenku, která je platná pro vstup do 9 objektů Národního muzea – Historická budova Národního muzea, Nová budova Národního muzea, Náprstkovo muzeum, České muzeum hudby, Národopisné muzeum, Národní památník na Vítkově, Lapidárium Národního muzea, Muzeum Antonína Dvořáka, Muzeum Bedřicha Smetany:

  • plné 200 Kč
  • snížené 130 Kč

Od 18. listopadu 2019 je ve Spojovací chodbě mezi Historickou a Novou budovou zpřístupněna jedinečná multimediální expozice Momenty dějin, která se věnuje bouřlivým událostem 20. století na Václavském náměstí od vzniku Československa až po přelom tisíciletí. Program se věnuje také architektonickému vývoji tohoto místa, od 19. století po soudobé změny. Návštěvníky obklopí přes 2 m vysoký obraz odehrávající se na obou stěnách chodby. Audiovizuální produkce je realizovaná 38 projektory a sound systemem s 32 kanálovým zvukem.

Historie objektu

Založení Národního muzea předcházelo ustavení České společnosti nauk r. 1789. Samotné Národní muzeum, které je nejstarším a největším muzejním ústavem v Čechách, bylo pod názvem Vlastenecké muzeum založeno r. 1818 slavnostním provoláním zemské šlechty v čele s hrabětem Kašparem ze Šternberka, mj. významným mineralogem a paleontologem, který muzeu věnoval svou mineralogickou sbírku. Byl také jmenován předsedou Společnosti vlasteneckého musea v Čechách, která vznikla r. 1820 a stala se majitelkou a správkyní sbírek a organizovala muzejní práci. Muzeum zpočátku nemělo vlastní budovu, proto byly první sbírky, pocházející z darů ze soukromých sbírek českých aristokratů, shromažďovány v klášteře u sv. Jakuba, později v zapůjčeném prostoru ve Šternberském paláci na Hradčanech, od r. 1845 v malém jednopatrovém Nostickém paláci Na Příkopě (v místě dnešní Živnobanky).

Zásluhu o rozvoj muzea měla řada významných osobností – organizátor a jednatel Společnosti vlasteneckého musea František Palacký, Jan Evangelista Purkyně, Joachim Barrande, Josef Dobrovský, Karel Jaromír Erben a mnoho jiných. Velký význam mělo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého časopisu s názvem Časopis Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831), vydavatelství základních prací české vědy a literatury.

Od roku 1922 nese muzeum své dnešní jméno. V r. 1934 přešlo muzeum do vlastnictví a správy Země české, v roce 1949 bylo převedeno do vlastnictví státu. V době svého založení byly sbírky zaměřeny převážně přírodovědně. František Palacký s dalšími mladými vlastenci se zasloužili o rozšíření na sbírky historické a specializaci na kulturní a vědní obory. Růst sbírek však vyžadoval stále větší prostory. V době bourání hradeb kolem Nového Města se podařilo dr. Ladislavu Riegrovi dosáhnout, aby městská rada darovala pro novostavbu muzea pozemek po zbořené Koňské bráně. V roce 1883 vyhlásil Zemský výbor konkurs na návrh nové budovy na pozemku o rozloze 13 500 m2. První cenu vyhrál architekt Josef Schulz, který byl také pověřen vedením stavby. V letech 1885 – 1890 postavil rozsáhlý novorenesanční objekt nákladem 1 935 000 zlatých. Půdorys je pravidelný obdélník o stranách 104 a 74 m, nejvyšší bod budovy je 70 m nad rampou. Od fontány až do věže vede 338 schodů. V objektu je celkem více než tři a půl tisíce dveří a 562 oken. Budova má dva obdélníkové dvory oddělené středním traktem. Čtyři nároží jsou tvořena čtyřbokými věžemi s kopulemi. Nad střední částí hlavního průčelí se zdvíhá hlavní věž s kopulí a lucernou.

Koncem března 1891 byla dokončena instalace sbírek a 18. května 1891 bylo muzeum slavnostně otevřeno. Výzdoba muzea nejvýznamnějšími umělci byla zhruba dokončena r. 1903. Fontána pod vstupním schodištěm je z roku 1892. Ze lví tlamy vytéká voda do mramorového koryta a dále do mramorových nádrží. Na pozadí fontány jsou nad rampou před hlavním vchodem alegorické sochy Čechie se svatováclavskou korunou, Vltava a Labe na stranách, opodál Morava jako děvče s klasy a Slezsko jako hoch s tkalcovským člunkem (autor Antonín Wagner). Po stranách vchodu do budovy sedí dvě postavy: Historie a literatura a Přírodní vědy (autor Josef Mauder). Reliéfní desky pod nápisem Museum regni bohemiae na průčelí, rovněž od Antonína Wagnera, znázorňují založení Zbraslavského kláštera Václavem II., založení Karlovy univerzity Karlem IV. a Rudolfa II. v kruhu učenců. Alegorické skupiny Obětavost, Nadšení, Láska k pravdě a Láska k minulosti na nárožních pilířích jsou od Bohuslava Schnircha. Vstupní sloupovou halu zdobí bronzové plastiky Libuše, Přemysla oráče, sv. Václava a Přemysla Otakara II. od slavného mnichovského sochaře Ludvíka Schwanthalera. Ostatní jeho postavy jsou na muzejním schodišti ve středním křídle budovy: Eliška Přemyslovna, Jiří z Poděbrad, Arnošt z Pardubic a Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Prostor schodiště je dále zdoben řadou šestnácti poprsí mužů, kteří mají zásluhy o muzeum, od Antonína Poppa a Bohuslava Schnircha a Poppovými medailony 32 českých králů. Na stěnách chodeb kolem schodiště jsou nástěnné obrazy 16 českých hradů a památných míst od Julia Mařáka a Bohuslava Dvořáka. Panteon o rozloze 400 m2, krytý skleněnou kupolí, je reprezentační místností budovy. Slouží slavnostním příležitostem. Na stěnách jsou čtyři obrazy významných dějinných událostí: Libušino poselství a Svatý Mětoděj překládá Písmo (autor František Ženíšek), Založení Karlovy univerzity a J. A. Komenský v Amsterodamu (Václav Brožík). Alegorie Vědy, Pokroku, Umění a Inspirace maloval Vojtěch Hynais. Kromě bronzových soch Komenského, Palackého, Hraběte Clam-Martinice a Kašpara ze Šternberka je zde 31 byst českých národních velikánů od předních sochařů (Antonín Popp, Bohuslav Schnirch, Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda, Jan Štursa, Čeněk Vosmík a další).

Majitelem muzea byla až do roku 1934 Společnost Vlasteneckého muzea v Čechách, založená roku 1920. Od roku 1922 nese muzeum své dnešní jméno. V r. 1934 přešlo muzeum do vlastnictví a správy Země české, v roce 1949 bylo převedeno do vlastnictví státu.Budova Národního muzea je národní kulturní památkou.

Zobrazit na mapě

Kontakty

Václavské náměstí 68
Nové Město
11579 Praha 1

+420224497111
http://www.nm.cz
nm@nm.cz