PLANETÁRIUM JAKO APARATURA
Planetárium je původně název projekční aparatury, která byla vyrobena v Zeissových závodech v německé Jeně roku 1923. Na rozdíl od hvězdárny, kde se dalekohledem pozorují objekty na skutečné obloze v místě pozorovatele, planetárium umožňuje promítnout pohyblivé panorama vesmíru na kupoli, která oblohu pouze simuluje. Divák tak pozoruje umělou oblohu a nastavení planetária ho může přenést na jakékoli místo zeměkoule v jakékoli denní době či noční době.
Tato zajímavost se rychle šířila do celého světa, takže roku 1927 bylo planetárium ve Vídni, dále v Římě, Moskvě, New Yorku, atd. Roku 1956 bylo možno vidět první planetárium v Praze na výstavě přístrojů firmy Carl Zeiss Jena v budově Dopravního podniku v Holešovicích. Exponát měl u návštěvníků takový úspěch, že byl ministerstvem kultury zakoupen a několik měsíců umístěn v budově spořitelny na nám. Míru (dnes ÚMČ Praha 2). Poté byl natrvalo instalován v objektu Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, kde slouží dodnes a je plně funkční.
.
PLANETÁRIUM JAKO BUDOVA
Nutnost výstavby speciální budovy vyvstala roku 1954 po zakoupení většího přístroje (opět Carl Zeiss Jena) s projekční kupolí o průměru 23,5 m. Z různých možností bylo nakonec vybráno místo na okraji Královské obory, kde až do konce 50. let 20. století byla výletní restaurace s tanečním parketem a stáje pro jezdecké koně. Do dostavby nové budovy byl tento přístroj uložen v depozitáři Národního technického muzea.
Objekt Planetária byl postaven podle projektu arch. Jaroslava Fragnera, který vznikl původně jen jako studijní. Pro realizaci byl hodně upraven, hlavně z důvodu snížení finančního rozpočtu (chybí kamenné zábradlí, antické hlavice nosných sloupů, ve výklencích připomínajících zazděná okna mělo být původně 12 soch pracujících, atd.). Nezvyklá orientace hlavního vstupu do zeleně Stromovky počítala s vytvořením nové široké přístupové cesty právě z tohoto směru. To se naštěstí také neuskutečnilo — znamenalo by to rozsáhlý průsek vzrostlých stromů a keřů.
Planetárium bylo pro veřejnost slavnostně otevřeno 20. 11. 1960. V té době bylo jedno z nejmodernějších na světě a dodnes patří k největším. Od r. 1979 je součástí organizace jménem Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy (společně se Štefánikovou hvězdárnou na Petříně a Hvězdárnou Ďáblice), která používá společnou značku Planetum pro všechna tři střediska.
Přístroj, pro nějž byla budova postavena, sloužil plně do roku 1988 a poté byl umístěn v expozici ve foyer budovy planetária. Byl stále funkční, ale technicky zastaralý. A proto počátkem 90. let minulého století zaujalo místo po původní aparatuře v astronomickém sále nové planetárium firmy Zeiss řízené soustavou počítačů nazvané Cosmorama (obsahuje 230 projektorů, 120 projekčních žárovek a pohání je 16 motorů). Zobrazuje oblohu tak, jak vypadá při pohledu ze Země, může ukázat polohu planet mezi souhvězdími v minulosti i budoucnosti, nasimulovat všechny typy zatmění Slunce a Měsíce, zobrazit komety, střídání fází Měsíce atd. Projekční přístroj je v astronomickém sále stále nainstalován a je funkční, používá se však již jen výjimečně.
V roce 2009 proběhla v pražském planetáriu digitální revoluce. Byl zde instalován první celooblohový digitální projekční systém v České republice. Digitální planetárium pracuje na zcela odlišném principu než původní optomechanické přístroje. Jádrem je sestava počítačů, které vytvoří a složí simulovaný obraz oblohy, který na kupoli nad diváky promítají velké digitální projektory. Roku 2014 byl digitální projekční systému Skyskan Definiti modernizován na verzi 8K. Planetárium Praha se tak zařadilo do malé skupiny planetárií, která používají tak vysoké obrazové rozlišení. Systém projekce obrazu doplňuje prostorový zvuk formátu 5.1.
Digitální planetárium ukazuje nejen oblohu, kterou by viděl pozorovatel v kterémkoli okamžiku kdekoli na povrchu Země, ale umožňuje i pohyb prostorem, lety k tělesům Sluneční soustavy i do mezihvězdného prostoru. Systém pracuje s daty z astronomických databází, takže i v případě letů vesmírem jde o věrnou simulaci reality.