Planetum – Štefánikova hvězdárna

1 bod

Štefánikova hvězdárna stojí v Petřínských sadech od r. 1928, současnou podobu získala při rozsáhlé rekonstrukci v polovině 70. let 20. století. Tím nejzajímavějším, co hvězdárna může nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy, stálá astronomická výstava a prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny. Umístění hvězdárny v jednom z největších Pražských parků nabízí nepřeberné možnosti spojení návštěvy hvězdárny s příjemnou procházkou.

Popis objektu

Aktuální otvírací doba

Úplný ceník vstupného


Návštěvu v otevíracích hodinách není třeba předem objednávat.
Výpravy škol a institucí mají možnost navštívit hvězdárnu denně i mimo otevírací dobu podle předem sjednaného termínu

Návštěva hvězdárny nabízí:

  • Pozorování oblohy velkými dalekohledy, která probíhají kontinuálně po celou otevírací dobu. Ve dne se zaměřují na Slunce, po setmění na Měsíc, planety a hvězdnou oblohu. Pozorování je možné pouze za jasného počasí a je provázeno odborným výkladem. Při nepříznivých podmínkách je možná návštěva kopulí s demonstrací práce s přístroji.
  • Stálou expozici věnovanou přehledu astronomie a astrofyzice doplněnou interaktivními exponáty, fyzikálními pokusy a multimediálním obsahem. Dále je výstava věnována historii astronomie a astronomickým přístrojům.
  • Muzeum meteoritů zpřístupňuje jednu z nejširších sbírek meteoritů a meteorických skel v České republice.
  • Tematickou výstavu v historickém prostoru přízemí budovy.
  • Dle měsíčního programu můžete rovněž navštívit projekce pořadů pro děti i dospělé.

Expozice hvězdárny je přizpůsobena širokému věkovému a odbornému rozpětí návštěvníků, hvězdárnu lze navštívit i s malými dětmi. 
Typická doba prohlídky hvězdárny činí cca 45 až 60 minut, v případě nočního pozorování se však může výrazně prodloužit.

Doprava MHD:

  • lanovkou ze zastávky Újezd na zastávku Petřín LD
  • pěšky ze zastávky Újezd (tramvaje č. 9, 12, 15, 20, 22)
  • pěšky ze zastávky Stadion Strahov (autobusy č. 143, 149, 176, 191)
  • pěšky ze zastávky Pohořelec (tramvaj č. 22)

Umístění hvězdárny v jednom z největších Pražských parků nabízí nepřeberné možnosti spojení návštěvy hvězdárny s příjemnou procházkou. Výchozími body mohou být buď Pohořelec (podél hladové zdi), Pražský hrad (Velkou strahovskou a Seminářskou zahradou), Vlašská ul. (křížovou cestou ke kostelu Sv. Vavřince) či náměstí Kinských (zahradou Kinských).

Historie objektu

Jedním z hlavních cílů České astronomické společnosti, která byla ustavena v roce 1917, bylo zřídit v Praze hvězdárnu, která by popularizovala výsledky astronomie pro širokou veřejnost. Těmto snahám dala kupodivu reálnější směr tragická smrt jednoho ze zakladatelů československého státu, generála Milana Rastislava Štefánika. Štefánik, který vstoupil do národního povědomí hlavně jako voják, letec a diplomat, byl ale i vynikajícím astronomem, který působil v předválečném období hlavně ve Francii. Již v roce 1919 založila Česká astronomická společnost spolu s městem Prahou „Fond k uctění památky Štefánikovy“, jehož úkolem mělo být shromáždění prostředků pro stavbu Šefánikovy hvězdárny.

Zatímco Společnost z příspěvků a darů začala nakupovat přístroje pro budoucí observatoř, vlastní stavba hvězdárny byla stále v nedohlednu. Zájem občanů o astronomická pozorování však byl mimořádný, a proto Společnost zřídila provizorní pozorovatelnu v Gröbových, dnes Havlíčkových sadech. Naprosto nevhodné prostředí vlhké jeskyně ale tato pozorování brzy znemožnilo, podobně dopadl i pokus vrátit astronomická pozorování na klementinskou věž. Po roce 1926 proto bylo rozhodnuto vybudovat zcela novou hvězdárnu na Petříně při Hladové zdi. Pražská obec propůjčila k tomu účelu parcelu, na níž stála bašta opevnění se strážním domkem, a pověřila Českou astronomickou společnost organizováním a řízením stavby hvězdárny. Nejdříve se započalo s přístavbou východního křídla s kopulí pro hledač komet, první velký dalekohled, který Česká astronomická společnost pořídila. Po dokončení této etapy byla hvězdárna v roce 1928 zpřístupněna nejprve členům astronomické společnosti a od května roku 1929 pak i široké veřejnosti.

Stavba hvězdárny a ostatních kupolí pokračovala a byla dokončena r. 1930. Do nové hlavní kupole byl umístěn Zeissův dvojitý astrograf zakoupený z pozůstalosti vídeňského astronoma Rudolfa Königa. Na realizaci projektu tehdy přispěl i prezident T. G. Masaryk. Dalekohled byl upevněn na patnáctimetrový pilíř, zazděný v základech o hloubce sedm a půl metru.

Současnou podobu získala hvězdárna při rozsáhlé rekonstrukci v polovině sedmdesátých let. Objekt byl zvýšen o jedno patro, byl rozšířen počet pracovišť a bylo podstatně zlepšeno vybavení. I když má dnes hvězdárna dalekohledy s větším průměrem objektivu, původní Zeissův dalekohled je stále její vznešenou dominantou umístěnou v hlavní kopuli. V druhé veřejnosti přístupné kopuli, západní, je umístěn zrcadlový dalekohled typu Maksutov-Cassegrain.

Od roku 1979 je Štefánikova hvězdárna součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, kam dále patří planetárium v pražské Stromovce a menší hvězdárna v Ďáblicích. V listopadu roku 2018 tato střediska vytvořila platformu Planetum.

Návštěvníci hvězdárny mohou za jasného počasí pozorovat ve dne Slunce se slunečními skvrnami, protuberance a někdy i planetu Venuši. Večer pak lze pozorovat povrch Měsíce, planety, dvojhvězdy i vícenásobné hvězdy, kulové a otevřené hvězdokupy a v případě případě příznivých podmínek i galaxie a mlhoviny. Ke všem pozorováním dostanou návštěvníci odborný výklad.

Zobrazit na mapě

Kontakty

Strahovská 205
Malá Strana
11800 Praha 1

+420257320540
https://www.planetum.cz/stefanikova-hvezdarna
hvezdarna@planetum.cz