TEOLOGICKÝ SÁL
Barokní Teologický sál vznikl v letech 1671–1679 podle návrhu architekta Giovanniho Dominika Orsiho, od něhož je i štuková výzdoba stropu. V barokních knihovnách je na 18 000 knih s teologickým zaměřením, dřevěné vyřezávané kartuše s obrázky a nápisy nad policemi označují druh literatury v příslušném oddělení. Jedná se zde o první knihovnickou pomůcku. Nástropní fresky Siarda Noseckého z 18. století znázorňují vztah lidí ke knize, latinské nápisy jsou citáty z bible. K zajímavým exponátům Teologického sálu patří tzv. kompilační kolo, pult k sestavování textů. Na policích kola byly umístěny knihy, speciální mechanismus nedovoloval knihám, aby se spadly, ale zůstaly na svých místech.
Po obou stranách sálu jsou zemské a astronomické globusy.
V letech 1993–94 byl interiér restaurován.
FILOZOFICKÝ SÁL
Velkolepým završením stavebního vývoje strahovského areálu byla výstavba nové knihovny s klasicistním sálem Filozofickým za opata Václava Mayera. Vybudováním knihovny, kterou zpřístupnil veřejnosti, zabránil opat zrušení kláštera v josefinské době. Opat byl navíc blízký Josefu II. a štít průčelí Strahovské knihovny dal ozdobit medailonem Josefa II. – osvíceného panovníka, který oceňuje hodnoty knihovny. Knihovna vznikla přestavbou bývalé sýpky pod vedením Ignáce Palliardiho. Vzápětí nato byla knihovna přestavěna a přizpůsobena na rozměry knihovního interiéru ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, jehož knihy se strahovskému opatovi podařilo získat. Knihovna z ořechového dřeva byla v Praze postavena v letech 1794–1797 původním autorem Janem Lahoferem z Tasovic. Nejvyšší řady knih jsou přístupné pouze z galerie, na kterou vedou v rozích knihovny spirálovitá schodiště, maskovaná falešnými hřbety knih.
V roce 1794 pak vymaloval strop knihovny Anton Maulbertsch na námět Cesta lidstva k moudrosti podle malby knihovny v Louce. Knihovna není zdaleka zaměřena jen nábožensky, ale jsou zde i knihy lékařské, farmaceutické, matematické, právnické, filozofické, geografické, astronomické aj. Sál je dlouhý 32 m, široký 10 m a vysoký 14 m.
U Filozofického sálu je pozoruhodný Kabinet kuriozit s přírodovědnými sbírkami, s různými živočichy, minerály, maketami plodů ovoce. Ve spojovací chodbě jsou lékařské, právnické nebo alchymistické knihy. Velmi zajímavá je na konci chodby dendrologická knihovna tzv. xylotéka. Desky knih jsou ze dřeva příslušného stromu. Je zde také faksmilie Strahovského evangeliáře z 9. století s mimořádnou iluminační výzdobou. Ke kuriozitám patří také např. model válečné lodi, dělové koule, vojenské boty atd.
První kniha návštěvníků je z roku 1800. Pro ohromné množství současných návštěvníků nelze připustit, aby se vstupovalo dovnitř sálů.
Knihovna měla skutečně významné místo v rozvoji vzdělanosti i v době národního obrození. To byl jeden z důvodů, proč po vyhnání premostrátů komunisty v roce 1950 byla začleněna do nově vznikajícího Památníku národního písemnictví, který byl zpřístupněn v roce 1955. Krátce po roce 1989, po restituci premonstrátského majetku byla i Strahovská knihovna vrácena původním majitelům – Královské kanonii Premonstrátů na Strahově.
Rekonstrukce Filosofického sálu byla dokončena v prosinci 2010.
Sbírky Strahovské knihovny obsahují na 200 000 knih, starých tisků, prvotisků, rukopisů.
Latinský nápis na průčelí Strahovské knihovny:
RELIGIONI PATRIAE SIONEORVM PROFECTVI A MDCCLXXXIII
K užitku náboženství, vlasti a Sionských (= řeholní kanovníci ze Strahova) r. 1783