12. 10. 2023

Zvony paměti

Projekt připomínající zločiny totalitních režimů a pražské osobnosti 20. století, které proti nim bojovaly. Lidská paměť se rychle zbavuje toho, co ji zneklidňuje. Z dob protektorátu si připomínáme raději černobílé komedie s Oldřichem Novým než popravené odbojáře a tíhu komunistické totality překrývají laskavé vzpomínky na chmelové brigády. Oba totalitní systémy, jimiž naše země ve 20. století prošla, přesto zůstávají zločinnými a připomínat si jejich oběti je naší povinností vůči vlastní historii.

Zvon jako symbol svobody

Právě probouzení dějinné paměti a zvyšování povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy ve 20. století je smyslem projektu Zvony paměti. Ve spolupráci s partnery projektu byl sestaven program zvonění na zvon Svatomikulášské městské zvonice, které bude nejen Pražanům, ale i návštěvníkům metropole pravidelně připomínat pražské osobnosti, jež se odvážně postavily totalitním režimům a přispěly k vítězství svobody a demokracie v naší zemi.

Zvon sv. Mikuláše

Svatomikulášská zvonice byla od samého počátku také požární hláskou a její zvony varovaly před blížícím se nebezpečím. Dnes je takovým nebezpečím právě ztráta historické paměti, návrat totalitního myšlení, netolerance a extremismu. Zvony paměti tak budou znít nejen k poctě odpůrců obou totalit 20. století, ale budou rovněž varovat před tímto nebezpečím.

Symbolika zvonu odkazuje na symbol Rádia Svobodná Evropa, které vysílalo v zemích, kde byla svobodná média utlačována. Rovněž odkazuje na Zvon Svobody, zmenšenou kopii legendárního Liberty Bell, který ve Filadelfii zval k prvnímu veřejnému čtení Deklarace nezávislosti. Prezidentu Havlovi jej při příležitosti prvního výročí sametové revoluce věnoval americký prezident George Bush starší a nyní je uložený ve sbírkách Pražského hradu.

 

Zdroj: Prague City Tourism

 

Ve Svatomikulášské městské zvonici se do dnešních dnů dochoval pouze jediný zvon – svatý Mikuláš. Pořízen byl v druhé polovině 16. století nákladem malostranské obce a odlil ho náš nejslavnější zvonař Brikcí z Cimperka. Zvon má průměr 85 cm, výšku 65 cm a hmotnost asi 350 kg. Na čelní straně je v reliéfu mezi nápisem vyobrazen stojící sv. Mikuláš s mitrou a s berlou v pravici. V levé ruce drží knihu, na níž jsou položena 3 jablka.

Zvon sv. Mikuláš pochází ze zvonice někdejšího gotického kostela sv. Mikuláše, který stál na místě dnešního jezuitského Profesního domu a přilehlého barokního chrámu stejného zasvěcení, a musel proto jejich stavbě ustoupit. Do věže svatomikulášské zvonice byl zavěšen společně s dalšími čtyřmi zvony; ty však zubu času podlehly mnohem rychleji. Již zhruba 120 let po dostavbě věže byly do jednoho puklé, a malostranská obec je proto dala přetavit na tři nové. Ani jejich osud však nebyl šťastný. Za první a druhé světové války byly postupně zrekvírovány a přetaveny na děla a munici. Do dnešních dnů se dochoval právě jen šťastný Mikuláš. Víc než ochraně svatého patrona však můžeme jeho odolnost a výjimečnost přisuzovat jeho autorovi, zvonařskému géniovi Brikcímu. Jeho zvony jsou unikátní, mají specifický profil, jsou odlehčené a dokonale melodické. Za život jich ulil více než osmdesát.

 

Zdroj: Prague City Tourism

 

Štíhlou zvonici vysokou stejně jako sousední kostel sv. Mikuláše (79 m) dokončil po Dientzenohoferově smrti Anselmo Lurago v r. 1755. Na rozdíl od bohatě zdobeného chrámu, bychom ve věži marně hledali barokní výzdobu či fresky; dokonce ani klenby nejsou omítnuté. Jezuité do stavby, která po vleklém soudním sporu připadla městu, další peníze investovat odmítali.  Zvony přesto byly využívány nejen pro signalizaci živelních katastrof, ale i pro události církevní. Každá událost se zvonila jinak, protože šlo o tehdejší jediný způsob informování obyvatel.

Zvonové patro není jediné zajímavé místo ve Svatomikulášské městské zvonici. Návštěvníci si mohou prohlédnout byt věžníka z období druhé poloviny 18. století, jehož součástí je černá kuchyně – jediná přístupná černá kuchyně v Praze. Na tuto část navazuje hlásovna – místo, kde věžník vykonával svou funkci.  Poslední patro je připomínkou let 1964-1989, kdy zde měla StB pozorovatelnu zvanou Kajka.

 

V únoru jsme zvonili za

Františku Plamínkovou,  5. 2. 2024 v 15:00

* 5. února 1875, Praha
† 30. června 1942 Praha, Kobyliská střelnice

 

Učitelka, politička, organizátorka československého a mezinárodního ženského hnutí, popravená během Heydrichiády.

 

Zdroj: Langhans Studio Praha 1921, Archiv Praha

 

Vlastu Klímovou-Štěrbovou, 5. 2. 2024 v 15:00

* 5. února 1931, Praha
† 29. září 1984, Praha

 

Oběť komunistické akce Kámen.

 

 

Marii Knajblovou, 13. 2. 2024 v 15:00

* 25. dubna 1888, Nová Ves u Litovle
† 13. února 1961, Jiřetín

 

Řeholnice a učitelka, představená bruntálského domu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské a oběť komunistického teroru.

 

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek

 

Jana Zajíce, 25. 2. 2024 v 15:00

* 3. července 1950, Vítkov
† 25. února 1969, Praha

 

Dne 25. února 1969 se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil student železniční průmyslovky v Šumperku Jan Zajíc. Vědomě navazoval na sebeupálení Jana Palacha z ledna téhož roku. Zemřel na místě, nepodařilo se mu hořícímu vyběhnout z budovy ven. V prohlášení určené veřejnosti se označil za Pochodeň č. 2 a vyzval spoluobčany k odporu proti tyranii.

 

 

Oto Mádra, 27. 2. 2024 v 15:00

* 15. února 1917, Praha
† 27. února 2011, Praha

 

Římskokatolický kněz, teolog evropského formátu, vězeň komunismu. Člověk, který plnil své duchovní poslání i za zdmi komunistických kriminálů.

 

Zdroj: Commons.wikimedia.org | Autor: Jolana Poláková

 

V lednu jsme zvonili za

Augustina Machalku, 3. 1. 2024 v 15:00

* 14. září 1906, Ústí u Hranic
† 3. ledna 1996, Radvanov

 

Římskokatolický kněz, vlastenec vězněný nacisty a komunisty, v letech 1945-1992 čtrnáctý opat kláštera premonstrátů v Nové Říši.

 

Zdroj: http://www.klasternovarise.cz

 

Jaroslava Seiferta, 10. 1. 2024 v 15:00

* 23. září 1901, Praha
† 10. ledna 1986, Praha

 

Jeden z nejmilovanějších českých básníků a nositel Nobelovy ceny za literaturu.

 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org | Jaroslav Seifert 1981 foto Hana Hamplová

 

Jana Palacha, 19. 1. 2024 v 15:00

* 11. srpna 1948, Praha
† 19. ledna 1969, Praha

 

Vysokoškolský student, hrdina, který neváhal obětovat svůj život za probuzení rezignující československé společnosti po okupaci armádami států Varšavské smlouvy. Jeho čin se stal pro spoustu lidí impulzem postavit se komunistické totalitě.

 

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek

 

Michala Mareše, 22. 1. 2024 v 15:00

* 22. ledna 1893,  Teplice
† 17. února 1971,  Praha

 

Novinář, básník, spisovatel, anarchista, recesista. Muž, jenž se snažil psát pravdu za všech okolností, tedy i za cenu perzekuce ze strany komunistického režimu.

 

 

Vladimíra Krajinu, 30. 1. 2024 v 15:00

* 30. ledna 1905, Slavice u Třebíče
† 1. června 1993, Vancouver (Kanada)

 

Československý vědec, pedagog, účastník protinacistického odboje a politik Československé strany národně socialistické.

 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org | Fotografie z archivu jeho přítele Miloše Deyla

V prosinci jsme zvonili za

Hanu Benešovou, 2. 12. 2023 v 15:00

* 16. července 1885, Domaslavice
† 2. prosince 1974, Praha

 

Absolventka pařížské Sorbonny, manželka ministra zahraničí a posléze 2. prezidenta Československa Edvarda Beneše, předsedkyně československé pobočky Mezinárodního červeného kříže.

 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Karla Pecku, 6. 12. 2023 v 15:00

* 6. prosince 1928,  Klížská Nemá
† 13. března 1997,  Praha

 

Karel Pecka se narodil do rodiny inspektora finanční stráže v malé obci Klížská Nemá, jež se nachází na jihozápadě Slovenska poblíž Komárna. Na Slovensku, konkrétně ve vesnici Tachty, strávil pouze dětská léta; v roce 1934 se odstěhoval ke svým prarodičům do Českých Budějovic. V jihočeské metropoli absolvoval obecnou školu, za války v letech 1942-1944 dvouletou obchodní školu a mezi roky 1945-1948 obchodní akademii. Jelikož mu nebylo umožněno nově nastoleným totalitním režimem studovat vysokou školu, začal pracovat na pozici technického úředníka v národním podniku Tesla Praha. Spolu s několika přáteli z Filmového studia Barrandov vydával a distribuoval ilegální časopis Za pravdu, který měl kulturně politický obsah s důrazem na kritiku socialistického realismu, konkrétně např. sovětské kinematografie.

 

Zdroj:© Profimedia

Karla Hašlera, 22. 12. 2023 v 15:00

* 31. října 1879, Praha
† 22. prosince 1941, Mauthausen

 

V koncentračním táboře Mauthausen vyhasly životy mnoha československých vlastenců z řad naší inteligence. Patřil k nim i Karel Hašler, oblíbený lidový umělec, který svými písněmi dával najevo své vlastenecké a za Protektorátu Čechy a Morava i protiněmecké postoje. Činil tak přes opakovaná varování a přísný zákaz, stejně jako dříve zpíval písně zaměřené proti bolševikům a komunismu. Šlágr Ta naše písnička česká se za nacistické okupace stal druhou českou hymnou, proslavila se i píseň Hoši od gestapa, kterou zpíval na melodii písně Hoši od Zborova.

 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Karla Čapka, 25. 12. 2023 v 15:00

* 9. ledna 1890, Malé Svatoňovice
† 25. prosince 1938, Praha

 

Alespoň některá díla spisovatele a novináře Karla Čapka dokáže vyjmenovat snad téměř každý. Méně známá je však informace, že byl v letech 1932–1938 sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za mír. Jeho tvorba je v tomto ohledu proto výjimečná.

 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

V listopadu jsme zvonili za

Jaroslavu Smržovou, 9. 11. 2023 v 15:00

* 9. listopadu 1930 – Praha
† 14. února 2021 – Praha

 

Sokolka, dcera v koncentračním táboře Mauthausen popravených Jarmily a Jaroslava Smržových, kteří se zapojili do druhého odboje a pomáhali parašutistům, jež spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jaroslava Smržová, provdaná Mokrá, byla do roku 1945 internovaná na pražské Jenerálce, ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí.

 

Zdroj: archiv Teresy Urbář

Ivana Jirouse, 9. 11. 2023 v 15:00

* 23. září 1944 – Humpolec
† 9. listopadu 2011 – Praha

 

Legenda českého undergroundu, básník, historik umění, oběť komunistické zlovůle. Bytostně svobodný člověk, jemuž jeho právo na svobodu komunistický režim neustále odpíral.

 

Wikimedia Commons, foto David Konečný

Josefa Hasila, 15. 11. 2023 v 15:00

* 8. února 1924 – Zábrdí
† 15. listopadu 2019 – Chicago

 

Legendární převaděč, agent CIC, jeden z králů Šumavy. Zásadní osobnost protikomunistického odboje.

 

Zdroj: commons.wikimedia.org

Augustina Bubníka, 21. 11. 2023 v 15:00

* 21. listopadu 1928
† 17. dubna 2017

 

Hokejový útočník, mistr ČSR a mistr světa 1949, perzekvovaný komunistickým režimem.

 

Zdroj:commons.wikimedia.org

Čestmíra Šikolu, 28. 11. 2023 v 15:00

*28. listopadu 1919 – Mukařov
†29. února 2008 – Malá Skála u Turnova

 

Československý voják, vojenský velitel, člen válečného výsadku Clay, politický vězeň komunistického režimu.

 

Zdroj: commons.wikimedia.org

V říjnu jsme zvonili za

Vojtěcha B. Lužu, 2. 10. 2023 v 15:00

26. března 1891
2. října 1944

 

Sokol, legionář, účastník bitev v Dobrudži a u Zborova, divizní (in memoriam armádní) generál a čelný představitel československého protinacistického odboje.

 

Zdroj: Wikipedia

Karla Kutlvašra, 2. 10. 2023 v 15:00

*27. ledna 1895
+ 2. října 1961

 

Divizní (in memoriam armádní) generál čs. armády, legionář, vojenský velitel Pražského povstání v květnu 1945, odsouzený za vlastizradu, vězněný mezi lety 1949 až 1960.

 

Zdroj: Vojenský ústřední archiv

Jaroslava Drobného, 12. 10. 2023 v 15:00

*12. října 1921 Praha
† 13. září 2001 Londýn

 

Amatérský tenisový šampion, světová tenisová jednička a rovněž mistr světa (1947) a stříbrný olympijský medailista (1948) v hokeji; v roce 1949 opustil nedobrovolně Československo.

 

Zdroj: Wikipedia

Bohuslava Buriana, 16. 10. 2023 v 15:00

* 16. října 1919 – Brno
† 29. dubna 1960 – Mírov

 

Katolický kněz, účastník protinacistického a protikomunistického odboje, utýraný v komunistických věznicích.

 

Zdroj: Archiv B. Cvana

 

Jiřího Němce, 18. 10. 2023 v 15:00

* 18. října 1932 – Praha
† 4. října 2001 – Praha

 

Filozof, psycholog, katolický myslitel, jeden z duchovních otců Charty 77. Osobnost, jež patřila k nejzajímavějším a nejvšestrannějším postavám československého disentu.

 

Zdroj: Wikipedia

V září jsme zvonili za

Jana Masaryka, 14. 9. 2023 v 15:00

* 14. září 1886, Praha
+ 10. března 1948, Praha

 

Syn prezidenta T. G. Masaryka, diplomat, ministr zahraničí, nejpopulárnější politik své doby.

 

Zdroj: www.britannica.com

Adolfa Kajpra, 17. 9. 2023 v 15:00

*5. července 1902, Hředle
+ 17. září 1959, Leopoldov

 

Jezuita, kněz, kazatel, teolog, publicista, redaktor katolického tisku. Za své názory byl pronásledován a vězněn nacisty a komunisty.

 

Zdroj: Wikimedia Commons

Alfréda „Fredyho“ Bartoše, 23. 9. 2023 v 15:00

* 23. září 1916 – Vídeň
† 22. června 1942 – Pardubice

 

Voják, člen protinacistického odboje, člen výsadku Silver A.

 

Zdroj: Wikipedia

Bohumila Modrého, 24. 9. 2023 v 15:00

* 24. září 1916, Praha
+ 21. července 1963, Praha

 

Vynikající hokejový brankář, reprezentant ČSR, mistr světa 1947 a 1949. Perzekvován komunistickým režimem.

 

Zdroj: ABS, Muzeum paměti XX. století

Fráňu Zemínovou, 26. 9. 2023 v 15:00

* 15. srpna 1882, Dolních Chvatliny u Kouřimi
+ 26. září 1962, Velichovky

 

Národně socialistická politička, redaktorka a aktivistka ženského hnutí. Mimořádná osobnost, která pro Československou republiku, její hodnoty a sociální zákonodárství udělala mnoho práce zřetelné až do dnešních dnů.

 

Zdroj: Wikipedia

Josefa Škvoreckého, 27. 9. 2023 v 15:00

*27. září 1924 Náchod
† 3. ledna 2012 Toronto

 

Česko-kanadský spisovatel, překladatel a redaktor, spoluzakladatel exilového nakladatelství ’68 Publishers v Torontu.

 

Foto: Robert Lansdale, University of Toronto

Stanislava Broje, 28. 9. 2023 v 15:00

 *28. září 1901 Volduchy
†23. května 1950 Praha – Pankrác

 

Agrární a lidovecký politik, bojovník za práva zemědělců, jeden z nejtvrdších odpůrců komunistické politiky po 2. světové válce a především muž ryzího charakteru. Za své postoje popraven komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu.

 

Zdroj: Archiv Jana Broje

Aloise Eliáše, 29. 9. 2023 v 15:00

*29. září 1890 Praha – Královské Vinohrady
†19. června 1942 Praha – Kobyliská střelnice

 

Legionář, generál, předseda protektorátní vlády, spolupracovník domácího i zahraničního odboje během 2. světové války. Popraven nacisty, aniž by prozradil kohokoliv ze svých spolupracovníků.

 

Zdroj: Wikipedia, foto: Ateliér Langhans

 

Výstava Oči státní bezpečnosti

Tématem plenérové výstavy jsou historické osobnosti, významné události a pražské ulice, kavárny a restaurace, které v období komunistického režimu zachytili ve fotografiích a dokumentech pracovníci sledovacího útvaru tajné policie.

 

Zdroj: Muzeum paměti XX. století

 

V parku Kampa si můžete prohlédnout výstavu s názvem Oči Státní bezpečnosti / Organizace, příslušníci a akce Správy sledování StB. Hlavními tématy výstavy jsou sledovací útvary Státní bezpečnosti a fotografie historických osobností, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jeho pracovníci.

Přiblíženy jsou zde například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi či západním diplomatům. Popsány jsou rovněž struktury Správy sledování StB, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci. Představena je služební kariéra Antonína Kavana, který stál v čele sledovacího útvaru několik desetiletí. Pozornost je rovněž věnována zpravodajské technice, kterou Správa sledování StB využívala. Uvedena jsou utajovaná místa, ze kterých pracovníci tajné policie sledovali vybrané objekty.

 

Datum a čas konání

út 12. 9. 2023 – st 6. 12. 2023

 

Místa konání

  • Park Kampa v prostoru mezi budovou Musea Kampa a Werichovou vilou.
  • Jeden výstavní panel byl rovněž umístěn v nedaleké Svatomikulášské městské zvonici na Malostranském náměstí, kde se nacházela pozorovatelna StB s krycím názvem „Kajka“.

Více informací na: www.muzeum20stoleti.cz

 

Vlastivědná vycházka Praha očima Státní bezpečnosti

24. 10. 2023 – 16:30

 

Hlavními tématy historické procházky budou pozorovatelny Státní bezpečnosti v Praze, sledovací útvary tajné policie a jejich činnost. Součástí procházky bude komentovaná prohlídka plenérové výstavy Oči Státní bezpečnosti instalované na Kampě, kterou společně připravila Muzeum paměti XX. století a Museum Kampa ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek a Prague City Tourism.

 

  • délka akce: 1,5-2 hodiny
  • místo srazu: u Lichtenštejnského paláce na Kampě
  • průvodce: PhDr. Jan Kalous, Ph.D.
  • cena: 200 Kč (dítě do 15 let v doprovodu dospělého zdarma)
  • dodatečné informace: avizujeme omezený počet účastníků: 25 osob; vstupenky pouze v předprodeji vycházek

 

Objednat